Zpravodajství pro sebevědomé zaměstnance a firemní kulturu

Právní servis

esondy / Právní servis

Platové tarify - mýty a skutečnost

S nástupem nové koaliční vlády a jejího programového prohlášení se současný platový systém, podle kterého jsou odměňováni zaměstnanci veřejných služeb a správy, otřásá v základech. Vláda předložila několik variant úpravy platového systému, a to vše ve snaze docílit 10 % snížení prostředků na platy zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Návrhy vlády byly natolik nepřijatelné, že v září vyhnaly do ulic více než 40 000 zaměstnanců a nyní se schyluje ke stávce, kterou Česká republika v takovém rozsahu nepamatuje již řadu let. O platovém systému bylo napsáno hodně, je kritizován i vychvalován zároveň. V čem tedy spočívá současný platový systém a jaké návrhy připravuje vláda na jeho změnu?

Plat versus mzda

Zaměstnanci v České republice jsou odměňováni dvojím způsobem, a to mzdou a platem. Způsob odměňování zaměstnanců se odvíjí zejména od typu zaměstnavatele, jeho činnosti a způsobu financování. Zjednodušeně lze říci, že mzdu za vykonanou práci poskytují svým zaměstnancům zaměstnavatelé v tzv. podnikatelské sféře, tj. zaměstnavatelé, kteří byli založeni převážně za účelem dosažení zisku, a dále některé neziskové subjekty. Mezi tyto zaměstnavatele patří zejména obchodní společnosti (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti aj.), státní podniky, soukromé školy, obecně prospěšné společnosti, nadace, občanská sdružení atd. V současné době jsou mzdou odměňovány více než tři miliony zaměstnanců. Hlavním principem, na základě kterého je poskytována zaměstnancům mzda, je tzv. smluvní princip, který říká, že „mzda se sjednává v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem“. V souladu s tímto smluvním principem stanoví zákoník práce pouze minimální mzdová práva v podobě minimální mzdy, nejnižších úrovní zaručené mzdy a minimální mzdové příplatky. Cokoliv nad rámec těchto minimálních mzdových práv může být sjednáno v kolektivní, pracovní či jiné smlouvě, nebo to může zaměstnavatel stanovit ve vnitřním předpise či mzdovém výměru. Systém mzdového odměňování tak pro odborovou organizaci přináší široké možnosti v rámci kolektivního vyjednávání, díky kterým může výrazným způsobem ovlivnit nejen výši mezd zaměstnanců, ale i výši příplatků ke mzdě, popřípadě vyjednat jakékoliv další složky mzdy. Na druhou stranu však vyvstává riziko, že zaměstnavatel stanoví systém odměňování jednostranně (např. vnitřním předpisem) a odborová organizace nebude mít možnost odměňování zaměstnanců zásadním způsobem ovlivnit.
Naproti tomu plat za vykonanou práci poskytují zaměstnancům zaměstnavatelé v tzv. nepodnikatelské sféře, tj. zaměstnavatelé působící zejména ve veřejných službách a správě. Mezi tyto zaměstnavatele taxativně vypočtené v § 109 odst. 3 zákoníku práce patří:
a) stát,
b) územní samosprávné celky (obce a kraje),
c) státní fondy,
d) příspěvkové organizace, jejichž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů,
e) školské právnické osoby zřízené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona,
f) veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení.
Zatímco mzdový systém je postaven na smluvním principu, pro odměňování platem naopak platí zásada, že „plat určuje zaměstnavatel zaměstnanci podle zákoníku práce, nařízení vlády vydaného k jeho provedení a v jeho mezích podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu. Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví zákoník práce a právní předpisy vydané k jeho provedení.“ Zaměstnavatel se tedy při určování platu nemůže odchýlit od právní úpravy. Důvodem pro takto striktně dané podmínky odměňování je skutečnost, že zaměstnavatelé působící ve veřejných službách a správě jsou financováni převážně z veřejných zdrojů. Touto skutečností je ovlivněno i samotné kolektivní vyjednávání, jelikož s ohledem na právní úpravu je možnost vyjednat v oblasti odměňování cokoliv nad rámec právních předpisů výrazně omezena. Na druhou stranu však tento způsob odměňování přináší zaměstnancům veřejných služeb a správy jistotu a stabilitu jejich příjmů.
 
Právní předpisy upravující odměňování platem
Do konce roku 2006 bylo odměňování zaměstnanců upraveno dvěma právními normami, a to zákonem č. 1/1992 Sb., o mzdě, ve znění pozdějších předpisů, a dále zákonem č. 143/1992 Sb., o platu v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. K 1. 1. 2007 vstoupil v účinnost zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který obsahuje jak ustanovení o mzdě (zákon č. 1/1992 Sb. byl zrušen), tak ustanovení o platu (zákon č. 143/1992 Sb. upravuje pouze poskytování platu vojákům z povolání). Vedle zákoníku práce, který obsahuje základní principy poskytování platu, a to zejména v ustanoveních § 109 až 112 a § 122 až 150, existují další právní normy, jež byly vydány k jeho provedení. Jsou to zejména:
* nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě,
* nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí,
* nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě (dále jen katalog prací),
* nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.
Základní principy odměňování platem
Plat, podobně jako mzda, je poskytován podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Každému zaměstnanci přísluší tzv. platový tarif. Ten se stanoví podle platové třídy a platového stupně, do kterého je zaměstnanec zařazen, a dále podle příslušné stupnice platových tarifů (tzv. platové tabulky). Zaměstnanec je v souladu s právní úpravou zařazen do jedné z 16 platových tříd, a to podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací. Podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní nebo civilní služby je zaměstnanec zařazen do jednoho z 12 platových stupňů. Podle typu zaměstnavatele je zaměstnanec zařazen do jedné ze 3 stupnic platových tarifů.
 
Pravidla pro platové tarify
Pro platové tarify platí ze zákoníku práce několik pravidel:
1. platový tarif v 16. platové třídě činí nejméně 3,4násobek platového tarifu v 1. platové třídě,
2. platový tarif ve 12. platovém stupni činí nejméně 1,5násobek platového tarifu v 1. platovém stupni,
3. platové tarify v platových třídách a stupních se proti nejblíže nižšímu platovému tarifu zvyšují o shodný procentní přírůstek,
4. platové tarify se zaokrouhlují na celé desetikoruny nahoru.
Platové tarify jsou tak stanoveny podle jasně daných pravidel, platové třídy i platové stupně jsou odstupňovány o stejný procentní přírůstek. Stupnice platových tarifů a pravidla pro zařazování zaměstnanců do platových tříd a stupňů jsou shodné na celém území České republiky. Tím je zaručena rovnost v odměňování ve veřejné správě a nedochází ke vzniku neodůvodněných rozdílů v různých regionech České republiky, z důvodu pohlaví, věku apod. V praxi to znamená, že zaměstnanec finančního úřadu na severní Moravě má při výkonu stejné práce stejný platový tarif, jako zaměstnanec finančního úřadu v Praze. Platový systém tak naplňuje ustanovení § 110 odst. 1 zákoníku práce, které říká, že za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejný plat.
 
Určení platového tarifu
Prvním krokem při určování platového tarifu je zařazení zaměstnance do příslušné platové třídy, následuje zařazení do příslušného platového stupně a na závěr určení platového tarifu v příslušné stupnici platových tarifů.
Zařazení do platové třídy
Rozhodující vliv na zařazení do platové třídy má druh práce, který je sjednán v pracovní smlouvě. V rámci tohoto druhu práce je dále potřeba vymezit, která z prací/činností požadovaných po zaměstnanci je nejnáročnější prací, a to nejlépe pomocí náplně práce či popisu pracovních činností. Pro tuto nejnáročnější práci platí, že není rozhodující, jak často je vykonávána; jedinou podmínkou je skutečnost, že je zaměstnavatelem skutečně požadována. Dalším kritériem pro zařazení zaměstnance do platové třídy je splnění kvalifikačních předpokladů neboli potřebného vzdělání podle ust. § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Potřebné vzdělání je stanoveno zvlášť pro každou platovou třídu (viz tab. 1). Zároveň však nařízení vlády stanoví, že potřebné vzdělání nenahrazuje kvalifikační předpoklady podle zvláštních právních předpisů. Těmito kvalifikačními předpoklady se rozumí například odborná způsobilost zdravotnických pracovníků podle zákonů o lékařských a nelékařských zdravotnických povoláních aj.
 
Tabulka 1: Potřebné vzdělání
Platová třída
Potřebné vzdělání
1., 2.
základní vzdělání; základy vzdělání
3.
střední vzdělání
4.
střední vzdělání s výučním listem; střední vzdělání
5.
střední vzdělání s výučním listem
6.
střední vzdělání s maturitou; střední vzdělání s výučním listem
7., 8.
střední vzdělání s maturitou
9.
vyšší odborné vzdělání; střední vzdělání s maturitou
10.
vysokoškolské vzdělání bakalářské; vyšší odborné vzdělání
11., 12.
vysokoškolské vzdělání magisterské; vysokoškolské vzdělání bakalářské
13. – 16.
vysokoškolské vzdělání magisterské
 
V praxi nastávají tři možné situace:
1. zaměstnanec dosáhl nejvyššího vzdělání shodného s potřebným vzděláním nutným pro zařazení do příslušné platové třídy podle nejnáročnější práce, která je po něm požadována – to znamená, že potřebné vzdělání je splněno, zaměstnanec je zařazen do příslušné platové třídy,
2. zaměstnanec dosáhl vyššího vzdělání, než stanoví § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. pro danou platovou třídu, tj. k vyššímu než potřebnému vzdělání se nepřihlíží,
3. zaměstnanec dosáhl nižšího vzdělání, než je stanoveno jako předpoklad pro zařazení do příslušné platové třídy - zaměstnavatel může využít některé z možností výjimečného zařazení do platové třídy (viz níže).
 
Výjimky ze vzdělání
Jestliže zaměstnanec nesplňuje pro příslušnou platovou třídu potřebné vzdělání, může zaměstnavatel využít některou z tzv. výjimek ze vzdělání. Do platové třídy může být zaměstnanec výjimečně zařazen, jestliže:
a) je důvodem zvláštní povaha vykonávané práce podle § 123 odst. 6 písm. f) zákoníku práce (např. práce závisející na míře talentu, fyzické zdatnosti apod.),
b) zvláštní právní předpis vyžaduje pro výkon některých prací nižší vzdělání než potřebné vzdělání nebo stanoví jiný kvalifikační předpoklad (např. podle zákona č. 96/2004 Sb. postačuje pro výkon většiny zdravotnických povolání absolvování střední zdravotnické školy v příslušném oboru),
c) zaměstnanec dlouhodobou činností v příslušném oboru prokázal schopnost k výkonu požadované práce a je starší než 50 let,
d) zaměstnanec zahájil studium, kterým si doplní potřebné vzdělání (ve studiu pokračuje, neopakuje ročník, studium nepřerušil ani neukončil),
e) zaměstnanec vykonává práce převážně manuálního charakteru (místo středního vzdělání s maturitou postačuje střední vzdělání nebo střední vzdělání s výučním listem v oboru).
Nelze-li obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání a nejsou-li splněny ani výše uvedené podmínky pro výjimečné zařazení, může zaměstnavatel výjimečně zařadit zaměstnance do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, nejvýše však na dobu 4 roků.
Na základě výše uvedených kritérií je zaměstnanec zařazen do příslušné platové třídy. Příklady prací a jejich zařazení do jednotlivých platových tříd je uvedeno v katalogu prací. Tento obsáhlý dokument člení práce podle druhu do jednotlivých povolání a řadí je do platových tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Jestliže zaměstnanec vykonává práci, která není v katalogu prací uvedena, je tento zaměstnanec zařazen do platové třídy, která obsahuje příklady porovnatelné z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.
 
Zařazení do platového stupně
Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do jednoho z 12 platových stupňů podle délky započitatelné praxe a míry jejího zápočtu - viz tab. 2.
 
Tabulka 2: Platové stupně
Platový stupeň
Započitatelná praxe
1.
do 1 roku
2.
do 2 let
3.
do 4 let
4.
do 6 let
5.
do 9 let
6.
do 12 let
7.
do 15 let
8.
do 19 let
9.
do 23 let
10.
do 27 let
11.
do 32 let
12.
nad 32 let
 
Délka započitatelné praxe je součtem doby praxe v oboru, doby jiné praxe, doby výkonu vojenské či civilní služby a dále doby péče o dítě. V plném rozsahu započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu praxe v oboru požadované práce. Praxí v oboru se přitom rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce. Naproti tomu dobu jiné praxe započte zaměstnavatel nejvýše v rozsahu 2/3, a to v závislosti na míře jejího využití pro výkon požadované práce. Do započitatelné praxe se v plném rozsahu započítává doba výkonu vojenské základní (náhradní) nebo civilní služby. Dále se zohledňuje doba čerpání mateřské a rodičovské dovolené a osobní péče o osobu závislou na péči jiné osoby, je-li závislou osobou nezletilé dítě opět v plném rozsahu, nejvýše však 6 let.
Po sečtení délky praxe a dalších výše uvedených dob provede zaměstnavatel tzv. odpočet let podle zaměstnancova nejvyššího dosaženého vzdělání (viz tab. 3). Výsledný počet let je určující pro zařazení zaměstnance do příslušného platového stupně. Jestliže zaměstnanec dosáhne v průběhu trvání pracovního poměru vyššího vzdělání, přičte mu zaměstnavatel zpět dobu odpovídající dosaženému vzdělání.
 
Tabulka 3: Odpočet let
Platová třída
Odpočet let
1. - 5.
žádný odečet
6. - 8.
střední vzdělání s výučním listem - 1 rok;
střední vzdělání - 2 roky;
základní/základy vzdělání - 4 roky
9.
střední vzdělání s maturitou - 2 roky;
střední vzdělání s výučním listem - 3 roky;
střední vzdělání - 4 roky;
základní/základy vzdělání - 6 roků
10.
vyšší odborné vzdělání - 1 rok;
střední vzdělání s maturitou - 3 roky;
střední vzdělání s výučním listem - 4 roky;
střední vzdělání - 5 let;
základní/základy vzdělání - 7 let
11. - 16.
vysokoškolské vzdělání bakalářské - 2 roky;
vyšší odborné vzdělání - 3 roky;
střední vzdělání s maturitou - 5 let;
střední vzdělání s výučním listem - 6 let;
střední vzdělání - 7 let;
základní/základy vzdělání - 9 let
 
Zařazení do platové stupnice
Na základě platové třídy a platového stupně určí zaměstnavatel zaměstnanci platový tarif v příslušné stupnici platových tarifů. V současné době máme tři stupnice:
1. stupnice platových tarifů - je určena pro zaměstnance, kteří nejsou uvedení ve 2. ani ve 3. platové stupnici. Jedná se například o pedagogické pracovníky, pracovníky v sociálních službách, sociální pracovníky, THP, dělníky, provozní pracovníky aj.
2. stupnice platových tarifů - je určena pro zaměstnance ve správních úřadech, Policii ČR, ozbrojených silách, BIS, vězeňské službě, ČSSZ, NKÚ, dále pro zaměstnance soudů a státních zastupitelství, ČNB a státních fondů, obecních, městských a krajských úřadů, magistrátů, obecní policie a škol zřizovaných Ministerstvem vnitra ČR, zaměstnance Akademie věd ČR a Grantové agentury ČR.
3. stupnice platových tarifů - je určena zaměstnancům, kteří jsou zdravotnickými pracovníky poskytující zdravotní péči ve zdravotnickém zařízení, zařízení záchranné služby nebo zařízení sociálních služeb.
Zvláštní způsob určení platového tarifu
Ve vymezených případech nemusí zaměstnavatel při určování platového tarifu postupovat podle výše uvedeného postupu, ale může určit platový tarif tzv. zvláštním způsobem. Zaměstnanec je nejprve zařazen do příslušné platové třídy v souladu s výše uvedeným postupem. Následně není zařazen do příslušného platového stupně podle délky započitatelné praxe, ale je mu určen platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro 1. až 12. platový stupeň v příslušné platové třídě. Tento zvláštní způsob určení platového tarifu je upraven v § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. a je možné jej využít pouze u vymezených skupin zaměstnanců. Jedná se o zaměstnance, kteří jsou zařazení:
a) v 1. až 5. platové třídě,
b) v 6. a vyšší platové třídě, kteří vykonávají umělecké, uměleckotechnické či uměleckopedagogické práce, činnost sportovce nebo trenéra, nebo práci výkonného letce.
Zaměstnavatel však musí sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpise okruh zaměstnanců, kterých se tento zvláštní způsob určení platového tarifu týká, a dále musí sjednat či stanovit pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí 1. až 12. platového stupně.
V případě, že je zaměstnavatel zdravotnickým zařízením a poskytuje zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, může po předchozím souhlasu zřizovatele sjednat nebo vnitřním předpisem stanovit tento zvláštní způsob určení platového tarifu i zaměstnancům zařazeným do 6. a vyšší platové třídy.
V kolektivních smlouvách se setkáváme zejména se sjednáním zvláštního způsobu určení platového tarifu u zaměstnanců zařazených v 1. až 5. platové třídě. Jedná se většinou o zaměstnance převážně manuálně pracující (tj. uklízečky, pomocné dělníky, pomocné kuchaře, vrátné apod.). Těmto zaměstnancům je bez ohledu na počet let praxe stanoven platový tarif například v 10. platovém stupni. To znamená, že zaměstnanci s nižší praxí získají vyšší platový tarif, než by jim příslušel podle délky započitatelné praxe. Avšak vyskytují se i případy, kdy zaměstnavatelé pomocí zvláštního způsobu určí platový tarif na nižší úrovni, než by zaměstnanci příslušel podle délky započitatelné praxe. Těmto případům je potřeba předcházet zejména při sjednávání podmínek v kolektivní smlouvě. Ve zdravotnických zařízeních je možné použít zvláštní způsob určení platového tarifu i pro zaměstnance v 6. a vyšší platové třídě po předchozím souhlasu zřizovatele. Této možnosti však zaměstnavatelé příliš nevyužívají, přitom by mohla být použita například k navýšení nízkých nástupních platů lékařů - absolventů, kteří odmítají za tak nízké nástupní platy nastoupit a odcházejí do zahraničí.
 
Zhodnocení současného platového systému
Platem je v České republice odměňováno více než 700 000 zaměstnanců působících ve veřejných službách a správě. Zaměstnavatelé se při určování platu nemohou odchýlit od platné právní úpravy, musejí striktně dodržovat zákonem stanovená pravidla a rovněž nemohou zaměstnancům poskytovat cokoliv nad rámec právní úpravy. Důvodem této závazné právní úpravy je skutečnost, že prostředky na platy jsou z převážné většiny hrazeny z veřejných zdrojů. Díky pevně a jasně stanoveným pravidlům zabezpečuje současný platový systém zejména:
* rovné odměňování mezi zaměstnanci, kteří jsou zaměstnáni u různých typů zaměstnavatelů působících ve veřejných službách a správě,
* rovné odměňování mezi zaměstnanci stejného typu zaměstnavatele (např. finančních úřadů) v různých regionech České republiky,
* rovné odměňování mezi ženami a muži,
* odměňování podle délky započitatelné praxe, nikoliv podle věku zaměstnance.
Platový systém přináší zaměstnancům veřejných služeb a správy jistotu a stabilitu odměňování. I s ohledem na výše naznačenou svázanost s právní úpravou nabízí platový systém rovněž řadu možností, jak individuálně ohodnotit výkonnější zaměstnance, odborníky apod. Podle § 131 zákoníku práce může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů, osobní příplatek, a to až do výše 50 % (v některých případech až do výše 100 %) platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Zaměstnavatel rovněž může poskytnout zaměstnanci odměnu v souvislosti s výkonem práce. U některých skupin zaměstnanců umožňuje platový systém určení platového tarifu zvláštním způsobem, díky čemuž je umožněno například zaměstnancům v 1. až 5. platové třídě určit platový tarif bez ohledu na počet let praxe. Ve zdravotnických zařízeních mohou zaměstnavatelé institutu zvláštního způsobu určení platového tarifu využít i u zaměstnanců zařazených do 6. a vyšší platové třídy. Tarifní systém odměňování není uplatněn pouze v České republice, ale je využíván i v ostatních členských státech EU. Obecně je experty pokládán za jediný možný způsob odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě, právě s ohledem na fakt, že prostředky na odměňování pochází z veřejných zdrojů a podléhají tudíž regulaci.
 
Návrhy na změnu platového systému
V souladu s Programovým prohlášením Vlády České republiky ze dne 4. srpna 2010, podle kterého by se v roce 2011 měl snížit objem prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci o 10 % pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, vojáky z povolání a příslušníky bezpečnostních sborů, předložila vláda dne 19. srpna 2010 dvě varianty řešení, jak tohoto plánovaného snížení prostředků na platy docílit. Obě varianty obsahovaly změnu konstrukce stupnic platových tarifů.
Varianta I. spočívala ve zrušení platových stupňů v jednotlivých platových třídách, tzn. že pro každou platovou třídu by byl stanoven pouze jeden platový tarif namísto současných 12 platových tarifů, navíc snížený o 10 %. Dále tato varianta obsahovala změnu základny pro výpočet osobního příplatku a jeho výše byla zvýšena z 50 na 100 % a ze 100 na 200 %. Tato varianta měla přinést možnou roční úsporu až ve výši 20,8 miliard Kč ročně. Podle vlády měla tato varianta přinést průměrný pokles platových tarifů o 5190 Kč měsíčně. Podle propočtů odborů by tato varianta znamenala pokles platových tarifů od 10 do 40 %, a to v závislosti na délce dosažené praxe, přičemž nejvíce měli být postiženi zaměstnanci s dlouholetou praxí.
Ve variantě II. vláda navrhovala zrušit stanovené minimální rozpětí platových tarifů mezi 1. a 12. platovým stupněm v platových třídách a způsob navyšování platových tarifů v platových stupních. V praxi by to znamenalo, že platové tarify by rostly s rostoucí délkou započitatelné praxe jen do určitého platového stupně a dále by se nezvyšovaly. U zaměstnanců zařazených ve vyšších platových třídách by se platové tarify zvyšovaly přibližně do 15 – 19 let praxe, poté by se zastavily. Avšak u zaměstnanců zařazených do nejnižších platových tříd se měly platové tarify zastavit většinou u praxe v délce 2 – 4 let. Dále byla stejně jako ve variantě I. navržena změna základny pro výpočet osobního příplatku a jeho výše byla zvýšena z 50 na 100 % a ze 100 na 200 %. Varianta II. měla přinést úsporu 6,86 miliard Kč ročně a průměrný pokles platových tarifů o 1710 Kč měsíčně. Avšak tato varianta zakládala neodůvodněné rozdíly ve stanovení platových tarifů mezi zaměstnanci zařazenými do nižších a do vyšších platových tříd. Zatímco zaměstnancům ve vyšších platových třídách by se platové tarify snížily o 10 – 20 %, zaměstnancům v nižších platových třídách, jejichž platové tarify jsou již nyní často pod úrovní minimální mzdy, by tato varianta přinesla několikanásobně vyšší snížení platových tarifů.
 
Na scénu přichází varianta III...
Ačkoliv byly obě varianty předloženy do zkráceného připomínkového řízení, své připomínky předložila do 26. srpna většina připomínkových míst. Drtivá většina (s výjimkou hlavního města Prahy, ministerstva financí, ministerstva zahraničních věcí a ministerstva pro místní rozvoj) vyslovila zásadní nesouhlas s navrženými změnami a odmítla navrhované změny. Řada připomínkových míst dále kritizovala nekoncepčnost návrhu, délku připomínkového řízení, absenci analýzy finančních dopadů, neprojednání se sociálními partnery a nedostatek předchozího projednání s dotčenými subjekty. Úřad vlády navíc upozornil na problematickou slučitelnost návrhu s právem EU a se zajištěním principu rovnosti v odměňování.
V reakci na vypořádání připomínek předložil 31. srpna ministr práce a sociálních věcí vládě k projednání upravenou variantu I. (dále varianta III.).Tato varianta byla oproti variantě I. upravená tak, že pro všechny zaměstnance ve veřejných službách a správě měla být stanovena pouze jediná stupnice platových tarifů a v této stupnici by byl pro každou platovou třídu stanoven pouze jediný platový tarif. Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. by se dále nemělo vztahovat na zaměstnance škol, školských zařízení a územních samosprávných celků. Pro uvedené zaměstnance měly být stupnice platových tarifů stanoveny samostatnými nařízeními vlády v gesci příslušných ministerstev.
Ačkoliv byla tato třetí varianta předložena po vypořádání připomínek, které zásadně odmítaly varianty I. i II., předložil ministr práce a sociálních věcí variantu III., která byla ještě radikálnější než obě předchozí. V reakci na tuto skutečnost se zmobilizovaly odborové svazy a vyzvaly zaměstnance, aby podpořili demonstraci, která byla vyhlášená na 21. září 2010. Demonstrace proti chystaným škrtům a změnám systému odměňování se zúčastnilo více než 40 000 účastníků. Již několik dní po demonstraci ustoupil ministr práce a sociálních věcí od předložené III. varianty a upustil od zrušení platových stupňů a platových stupnic. Desetiprocentní úspory na platech chce dosáhnout pomocí další varianty úpravy platového systému, a to pomocí tzv. pásmového odměňování.
 
... a následně varianta IV. aneb pásmové odměňování
V souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh změn několika zákonů, mimo jiné zákoníku práce, který otevírá prostor pro tzv. pásmové odměňování. Díky tomuto pásmovému odměňování by bylo možné určit platový tarif bez ohledu na počet odpracovaných let a započitatelné praxe vůbec. Změna zákoníku práce konkrétně spočívá v následujícím:
* ruší pravidla pro stanovení platových tarifů (viz Základní principy odměňování platem),
* vypouští větu, která říkala, že se platové tarify stanoví ve 12 platových stupních,
* zmocňuje vládu k vydání nařízení stanovícího (nově) okruh zaměstnanců, u kterých může zaměstnavatel určit platový tarif zvláštním způsobem,
* zmocňuje vládu k vydání nařízení stanovícího okruh zaměstnanců, se kterými je možné sjednat smluvní plat.
Tento návrh novely zákoníku práce spolu s novelami ostatních zákonů byl poslaneckou sněmovnou schválen a předán senátu, který jej bude v listopadu na své 25. schůzi projednávat. Mezitím, co bude senát projednávat novelu zákoníku práce, zaslala vláda do připomínkového řízení návrh na změnu nařízení vlády č. 564/2006 Sb., který již vychází z navrhovaných změn zákoníku práce. Návrh obsahuje celou řadu podstatných změn, které mohou velmi výrazně ovlivnit současný systém odměňování platem. Návrh obsahuje tyto změny:
1. ruší se současné výjimky ze vzdělání pod písm. a) až e) (viz Zařazení do platové třídy) a ponechává se pouze výjimka, která stanoví, že „nemůže-li zaměstnavatel obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání, a nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může zaměstnavatel zaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, a to až na dobu 4 roků nebo na dobu delší, jestliže po dobu 4 let výjimečného zařazení prokázal schopnost k výkonu požadované práce.“
2. zvláštní způsob určení platového tarifu se rozšiřuje na všechny zaměstnance s výjimkou pedagogických pracovníků (pro pedagogické pracovníky jsou zřízeny 2 nové platové stupnice, a to o 16 platových třídách a 5 platových stupních, zvlášť pro pedagogy s odbornou kvalifikací a zvlášť pro pedagogy bez odborné kvalifikace).
3. zavádí se institut smluvního platu, který bude možno sjednat se zaměstnanci zařazenými do 13. a vyšší platové třídy.
 
Úskalí vládního návrhu
Zrušení výjimky ze vzdělání podle písm. a) až e) by mělo velký dopad na zaměstnance, kteří jsou podle stávajících výjimek ze vzdělání zařazeni do vyšší platové třídy, pro kterou nesplňují potřebné vzdělání. Nově je sice stanoveno, že zaměstnanec může být do vyšší platové třídy zařazen, i když nesplňuje potřebné vzdělání, ale až poté, co zaměstnavatel nebude moci pracovní místo obsadit zaměstnancem s potřebným vzděláním. Toto ustanovení by v praxi přinášelo jistě řadu výkladových problémů, zaměstnanci by byli nuceni doplnit si potřebné vzdělání, popřípadě by byli nahrazeni zaměstnanci splňujícími potřebné vzdělání avšak s často nižšími praktickými zkušenostmi.
 
Rozšířením zvláštního způsobu určení platového tarifu (tzv. pásmové odměňování) by zcela rozvolnilo stupnice platových tarifů. Zaměstnavatel by mohl zcela bez omezení, tzn. bez nutnosti sjednat podmínky v kolektivní smlouvě či stanovit ve vnitřním předpise, určovat v rámci rozpětí 1. až 12. platového stupně platové tarify jednotlivým zaměstnancům. Systém platových tarifů by již nezabezpečoval rovné odměňování mezi zaměstnanci v rámci jedné organizace, ani mezi stejnými organizacemi na celém území České republiky. Rovněž by byl narušen princip rovnosti mezi zaměstnanci různých typů zaměstnavatelů působících ve veřejných službách a správě a v neposlední řadě by byl narušen princip rovnosti mezi ženami a muži.
 
Zavedení institutu smluvního platu by mohlo zapříčinit vznik neodůvodněných rozdílů ve výši platu, a to jak v rámci jedné organizace, tak v rámci organizací stejného typu na území České republiky a rovněž v genderovém porovnání. Navíc by díky smluvním platům mohly nekontrolovatelně vzrůst prostředky na platy, což by vedlo k nenaplnění proklamovaných úspor, popřípadě by mohlo docházet k přelévání prostředků na platy od zaměstnanců zařazených v nižších platových třídách směrem k zaměstnancům se smluvními platy.
 

Nově navrhovaný platový systém postavený na podzákonném právním předpisu by zcela zrušil dosavadní závazná pravidla pro určování platového tarifu, jehož určení by se nově odvíjelo pouze od vůle zaměstnavatele a rovněž od výše jeho finančních prostředků. Zaměstnanci v nižších platových třídách by díky „pásmovému odměňování“ přišli o část svých platových tarifů, která by byla v mnoha případech přesunuta k zaměstnancům ve 13. a vyšších platových třídách, kteří by byli odměňováni smluvním platem. Rovnost mezi zaměstnanci a nárok na stejný plat při výkonu stejné práce či práce stejné hodnoty daný zákoníkem práce by byl narušen. Tím by byl porušen i čl. 28 Listiny základních práv a svobod, a to právo zaměstnanců na spravedlivou odměnu za práci.

Komentáře k článku
:
:
:
XSPVS:
Celkem 21 příspěvků
zprávy: [1-20] [21]
Datum: 10.7.2014 14:11:16
Dobrý den,mám Szš s maturitou,jsem zařazena do 10.pl.třídy,jsem registrovaná a přesto je mi vyhrožováno,že pokud nepůjdu studovat budu propuštěna. Děkuji za odpověď
Datum: 28.5.2014 16:52:39
Dobrý den, Chtěl jsem se zeptat jestli zaměstnavatel může snížit váš základní měsíční plat, když jste odpracovali všechny hodiny v měsíci. Nebyly jste nemocný a ani dovolenou jste něměli? díky za odpověd. pecis
Datum: 17.5.2014 16:55:29
Dobrý den, pracuji jako vedoucí prodejny/barvy a laky/Jsem vyučena v oboru,mám VL a střed.vzdělání s maturitou.Po odečtení 3let učební doby a 6 let MD pracuji 30 let v oboru a můj plat je vyměřen tarifem D4 - 75kč/hod. V současné době mě zaměstnavatel "tlačí"do smlouvy o Smluvním platu. Jaká výše by mi náležela a co by pro mě znamenalo odmítnutí nového plat.výměru? Děkuji za odpovědˇ
Datum: 17.5.2014 16:54:19
Dobrý den, pracuji jako vedoucí prodejny/barvy a laky/Jsem vyučena v oboru,mám VL a střed.vzdělání s maturitou.Po odečtení 3let učební doby a 6 let MD pracuji 30 let v oboru a můj plat je vyměřen tarifem D4 - 75kč/hod. V současné době mě zaměstnavatel "tlačí"do smlouvy o Smluvním platu. Jaká výše by mi náležela a co by pro mě znamenalo odmítnutí nového plat.výměru? Děkuji za odpovědˇ
Datum: 14.5.2014 16:21:35
Dobrý den, Co vše obsahuje věta-Zajišťování inventarizace majetku a závazků- která je v popisu pracovní činnosti v katalogu prací platová třída 8- co vše má za úkol provádět pracovník při při tomto znění, kde mám nalézt podrobnou kuchařku k tomuto znění. Prosím o podrobný popis. Prosím ještě o zodpovězení dotazu-Do které platové třídy patří zěměstnanec, který přípravuje podklad k daní pro paní účetní, kde hlídá náklady a výnosy obce pro zpracování daně.Je to rozbor výnosů, terý obsahuje kupní smlouvy na základě,kterých došlo k prodeji majetku a převodů majetku obce. Jedná se o stanovení podkladů ke stanovení nákladů a výnosů z prodaného majetků
Datum: 31.3.2014 8:12:08
Pracuji jako vedoucí ŠJ, mám střední odborné vzdělání s maturitou. Praxi jako vedoucí 34 let +m2/3 ze 7 let. Jsem zařazena do 7. platové třídy a 7. platového stupně. Dělám veškerou agendu ŠJ i s platbami bance.Může zaměstnaval snížit o tolik platový stupeň? Děkuji Hrošíková
Datum: 21.11.2013 9:48:14
Do jakého platového tarifu můžu být zařazena když mám - středoškolské vzdělání s výučním listem, - 27 let praxe v oboru a vykonávám dle pracovní smlouvy vedoucí prodejny se zaměstnanci a zodpovědností včetně finanční stránky (tržby, banka a pod.) celé prodejny. A jaký mi náleží plat. Děkuji za brzkou odpověď
Datum: 10.10.2013 12:51:44
Jsem správně zařazena do platového tarifu 8/1 což ční 15000 Kč,když pracuji 27 let jako středoškolská učitelka odborných předmětů, ala mám jen středoškolské odborné vzdělání ukončené MZ a doplňující pedagogické minimum. Proč se mi odpočítává i praxe? Za ODPOVĚĎ DĚKUJI.
Datum: 10.9.2013 21:08:03
Dobrý večer.Zajímalo by mě do jaké platební třídy se řadí vrátný na hlídaném parkovišti,který pracuje s penězy?Liší se od toho také odpracované hodiny a přesčasy,či noční směny?Předem moc děkuji za odpověď.
Datum: 1.8.2013 13:31:41
Dobrý den, kam zařadit vrátného se 40letou praxí a maturitou? Děkuji ZH
Datum: 28.1.2013 19:41:00
Dobrý den,chci se zeptat,zda jsou platové tarify uváděny v čisté mzdě nebo hrubé?Děkuji.Pavla
Datum: 25.1.2013 18:27:23
Prosím o informaci,jaký mi náleží plat,pracuji jako PSS,přímá obslužná péče.Jsem v platové třídě 5,os.příplatek 800,zvláštní příplatek sk.1.600,zvl.přípl. sk.2.400.Celková částka pl.tarifu 11700.Zajímá mě,zda tyto částky jsou směrodatné,tudíž jsou každý měsíc stejné.Platový výměr jsem podepsala a zároven ředitel za příspěvkovou organizaci.Děkuji V.M.
Datum: 10.11.2012 21:54:20
prosím o sdělení, jakou platovou třídu mají mít pracovníci úřadu práce - konkrétně referent nepojistných sociálních dávek V. - Hmotná nouze. děkuji
Datum: 24.9.2012 19:32:44
prosím o sdělení, zda muže zamestnavatel státní správa současným zaměstnancům změnit plat na pasmové odmenování a za jakých podmínek, jak se lze branit v případě velkoho propadu platu
Datum: 1.5.2012 8:34:12
jaká výše platu je u pl.tř.7 u neziskových organizací pro zaměstnance s maturitou? Děkuji a přeji hezký den
Datum: 24.10.2011 23:59:06
Dobrý den. prosím o tarifní tabulku pracovníka v soc. službách, přímá obslužná péče, novou. Děkuji.
Datum: 15.3.2011 20:16:09
Dobry den,je mi skoro 54 let,pracuji ve skolstvi jako ucitelka ZUS,mam absolutorium konzervatore, 29 let praxe v oboru,a nyni jsem byla zarazena do druhe tabulky "ostat.ped.prac." nebot nemam VS.Ale byly mi odecteny jeste tri roky praxe -prave pro absenci VS,muj zakladni plat tedy cini 22400Kc.Proc jsou tedy dvoje plat. tabulky,kdyz se jeste odecita praxe nebo nastala chyba v nasi uctarne?Dekuji za odpoved.M.Mala.
Datum: 15.3.2011 20:14:49
Dobry den,je mi skoro 54 let,pracuji ve skolstvi jako ucitelka ZUS,mam absolutorium konzervatore, 29 let praxe v oboru,a nyni jsem byla zarazena do druhe tabulky "ostat.ped.prac." nebot nemam VS.Ale byly mi odecteny jeste tri roky praxe -prave pro absenci VS,muj zakladni plat tedy cini 22400Kc.Proc jsou tedy dvoje plat. tabulky,kdyz se jeste odecita praxe nebo nastala chyba v nasi uctarne?Dekuji za odpoved.M.Mala.
Datum: 28.12.2010 11:10:53
Prosím o zjištění platových tarifů u pracovníků pečujících domě s pečovatelskou službou. Děkuji Ottová
Datum: 28.12.2010 11:10:35
Prosím o zjištění platových tarifů u pracovníků pečujících domě s pečovatelskou službou. Děkuji Ottová
další strany [1-20] [21]

prvnizpravy.cz

prvnizpravy.cz

03.09.2014 08:35

Sobotka (ČSSD): Pane prezidente, ústavní činiteli, vaše návrhy ...

"Česká republika má po 12 letech konečně šanci na zásadní reformu státní správy, která povede k odpolitizování a posílení nestrannosti a odbornosti státní správy. Návrhy prezidenta by vedly k pokračování stávajícího stavu," uvádí Sobotka k prezidentově projevu.
03.09.2014 08:04

Štern: Sobotka zamčel před občany jaké nebezpečí se valí na Česko

Na východu Ukrajiny eskaluje dramatická situace, která bytostně ohrožuje Českou republiku. Ve stejném okamžiku se premiér Bohuslav Sobotka postavil proti dalším sankcím EU vůči Rusku.
03.09.2014 07:50

Obama na návštěvě Estonska chce povzbudit pobaltské státy

Americký prezident přiletěl do hlavního města Estonska Tallinu, kde bude jednat s prezidenty tří pobaltských zemí také o možné ruské intervenci, které se tyto země obávají.
03.09.2014 07:47

Bartoň: Putin probral ministra Zaorálka, bohužel ale pozdě

Před několika lety patřil mezi přední odpůrce výstavby amerického radaru na Brdech místopředseda ČSSD a nynější ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Dnes je ovšem členem vlády, který schválila sakce proti Rusku...
Předplatné Sondy REVUE

Paragrafy do kapsy exkluzivně

Vhodné pracovní příležitosti pro nezaměstnané

Sebeobrana zaměstnance

Náš Právní servis vás chrání v zaměstnání - adresa sondy@cmkos.cz

Ptali jste se - odpovídáme:

  • Pracovní volno na výkon odborové činnosti

    Jsem členem odborové organizace. Zajímalo by mě, jak se posuzuje doba strávená na schůzi této odborové organizace, když mám například směnu od 18.00 do 6.00 hod. a schůze odborů se koná od 14.00 do 17.00 hod...


Klub personalistů

pořádá ve čtvrtek 25. září 2014 odbornou konferenci

JSME NA JEDNÉ LODI

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Informace a přihlášky:
www.klubpersonalistu.cz

Dolní navigace