Zpravodajství pro sebevědomé zaměstnance a firemní kulturu

Právní servis

esondy / Právní servis

Vhodné pracovní příležitosti pro nezaměstnané

Paragrafy do kapsy

Mohou úřady práce přímo podporovat vytváření a rozšiřování vhodných pracovních příležitostí pro nezaměstnané občany? A pokud ano, jakými způsoby? Podrobné odpovědi na tyto otázky podává následující článek.

 Zabezpečování práva na zaměstnání, poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce a uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti jsou významnými strukturními prvky státní politiky zaměstnanosti.

Právo na zaměstnání

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, definuje právo na zaměstnání jako právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem.

Fyzická osoba má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání. Vhodným zaměstnáním je zaměstnání

a) které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
b) jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby,
c) které je sjednáno na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a
d) které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.
Pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než 1 rok, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, které
a) splňuje podmínky stanovené v předchozím odstavci pod písmeny a), b) a d), nebo
b) splňuje podmínky stanovené v předchozím odstavci pod písmeny a), c) a d) a délka jeho pracovní doby činí nejméně 50 % stanovené týdenní pracovní doby.  
Krajské pobočky Úřadu práce zajišťují zprostředkování vhodného zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zabezpečují uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a poskytují příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti na základě žádosti zaměstnavatele nebo uchazeče o zaměstnání, který se rozhodl stát osobou samostatně výdělečně činnou. O poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti uzavírá úřad práce písemnou dohodu se zaměstnavatelem nebo uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti.

Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání

Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu
- odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání,
- neposkytne součinnosti při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci nebo vyhodnocování anebo neplní podmínky v něm stanovené,
- odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu nebo psychologickému vyšetření,
- maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce.

Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce, jestliže

- je podle lékařského posudku schopen plnit povinnosti vůči krajské pobočce Úřadu práce, a přesto je neplní,
- neprojedná doporučené zaměstnání ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce,
- se nedostaví na krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní místo veřejné správy ve stanoveném termínu bez vážných důvodů,
- neplní povinnosti stanovené zákonem o zaměstnanosti v souvislosti s posouzením a vyšetřením svého zdravotního stavu, nebo
- jiným jednáním zmaří zprostředkování zaměstnání nebo nástup do zaměstnání.
Uchazeč o zaměstnání,který byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z některého z výše uvedených důvodů, může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

Vážné důvody pro účely zákona o zaměstnanosti

Pro účely zákona o zaměstnanosti se vážnými důvody rozumějí důvody spočívající v

1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,
6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce – krajskou pobočkou Úřadu práce a pobočkou Úřadu práce pro hlavní město Prahu při zprostředkování zaměstnání,
7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských nebo v důvodech hodných zvláštního zřetele.

Zdravotní omezení uchazeče o zaměstnání

Fyzická osoba, které krajská pobočka Úřadu práce poskytuje služby podle zákona o zaměstnanosti, je povinna krajské pobočce Úřadu práce sdělit údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením. Uplatňuje-li fyzická osoba pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinna je doložit lékařským posudkem registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo pro dospělé, nebo v případě, že registrujícího lékaře nemá, posudkem jiného ošetřujícího lékaře.
Fyzická osoba je za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání lékařského posudku povinna se na žádost krajské pobočky Úřadu práce podrobit vyšetření
a) ve smluvním zdravotnickém zařízení určeném krajskou pobočkou Úřadu práce, pokud žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace nebo poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa, nebo uvádí zdravotní důvody, které jí brání v plnění povinnosti uchazeče o zaměstnání nebo v nástupu na rekvalifikaci, nebo pokud je lékařský posudek podmínkou pro zařazení uchazeče o zaměstnání do příslušného rekvalifikačního kurzu,
b) příslušným lékařem závodní preventivní péče, pokud jde o posouzení vhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska zdravotní způsobilosti; v případě, že zaměstnavatel nemá sjednán smluvní vztah k provádění závodní preventivní péče, ošetřujícím lékařem.
Náklady spojené s posouzením zdravotního stavu hradí Úřad práce.

Opatření a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti

Zákon o zaměstnanosti definuje aktivní politiku zaměstnanosti jako souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce České republiky, podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty jako např. zaměstnavateli, územními samosprávnými celky a dalšími.
Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména např. společensky účelná pracovní místa a veřejně prospěšné práce. Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti je rovněž podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
V souladu s potřebami trhu práce může Úřad práce ověřovat nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování a náklady na nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti schvaluje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu a z těchto prostředků lze rovněž přispívat na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti a na ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti.

Společensky účelné pracovní místo

Společensky účelnými pracovními místy se rozumějí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s Úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem.
Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s Úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může Úřad práce poskytnout příspěvek.
Od 1. ledna 2011 může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese příspěvek ve výši maximálně 93 296 Kč a 139 944 Kč. Ve stejné výši může poskytnout příspěvek uchazeči o zaměstnání, který zřídil společensky účelné pracovní místo po dohodě s úřadem práce za účelem výkonu SVČ. Při zřízení více než 10 společensky účelných pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo činit v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese maximálně 139 944 Kč a 186 592 Kč.

Vyhrazení společensky účelného pracovního místa

Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být poskytován až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 6 měsíců. Přijme-li zaměstnavatel od 1. ledna 2011 na vyhrazené pracovní místo uchazeče o zaměstnání se zdravotním postižením nebo staršího 50 let věku, může mu být příspěvek poskytován až po dobu 12 měsíců.

Veřejně prospěšné práce

Veřejně prospěšnými pracemi se rozumějí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle po 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek.
Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.

Zvýšená ochrana postižených na trhu práce

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, deklaruje právo fyzických osob se zdravotním postižením na zvýšenou ochranu na trhu práce. Úřady práce poskytují příspěvky na vytváření chráněných pracovních míst a pracovních míst v chráněných pracovních dílnách na základě žádosti zaměstnavatele nebo osoby se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. O poskytnutí příspěvku uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem nebo osobou se zdravotním postižením písemnou dohodu.

Chráněné pracovní místo

Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek.
Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může být v roce 2011 poskytován zaměstnavateli Úřadem práce ve výši maximálně 186 592 Kč. Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu s těžším zdravotním postižením může být v roce 2011 poskytován Úřadem práce ve výši maximálně  279 888 Kč.             
Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může v roce 2011 příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně 233 240 Kč a pro osobu s těžším zdravotním postižením 326 536 Kč. Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku ve stejné výši na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Provozní náklady chráněného pracovního místa

V roce 2011 bude moci Úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením ve výši maximálně 69 972 Kč. Úřad práce může na základě písemné dohody s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, poskytnout příspěvek ve stejné výši na částečnou úhradu provozních nákladů.

Vytvoření pracovního místa v chráněné pracovní dílně

Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s Úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Příspěvek na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením může být v roce 2011 poskytován zaměstnavateli úřadem práce ve výši maximálně 186 592 Kč. Příspěvek na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu s těžším zdravotním postižením může být v roce 2011 poskytován zaměstnavateli úřadem práce ve výši maximálně 279 888 Kč.
Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit v roce 2011 maximálně 233 240 Kč a pro osobu s těžším zdravotním postižením  326 536 Kč.

Provozní náklady chráněné pracovní dílny

V roce 2011 bude moci Úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny ve výši maximálně 93 296 Kč na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením a maximálně 139 944 Kč na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením.

Cílené programy k řešení zaměstnanosti

Problémy obecního, okresního, krajského a celostátního charakteru v oblasti zaměstnanosti mohou být řešeny prostřednictvím cílených programů, včetně mezinárodních programů s mezinárodní účastí a programů financovaných v rámci Strukturálních fondů Evropského společenství a dalších programů Evropského společenství.
Cíleným programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce. Součástí programu je stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda České republiky a programy obecního, okresního a krajského charakteru ministerstvo práce a sociálních věcí.
Cíleným programem je i program na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením. V rámci tohoto programu může být zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením poskytnut příspěvek až do výše 70 % pořizovací ceny tohoto majetku.
Při plnění cílených programů mohou úřady práce spolupracovat i s jinými subjekty nebo je mohou na základě smluvního vztahu zajišťovat prostřednictvím jiných právnických nebo fyzických osob. Součástí dohody o zajišťování cíleného programu je i ujednání o příspěvku právnické nebo fyzické osobě na zajištění cíleného programu.

Poskytování příspěvků a žádost o ně

O poskytnutí příspěvků na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti zaměstnavatel nebo fyzická osoba žádá krajskou pobočku Úřadu práce.
Źádost o příspěvek na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti musí obsahovat identifikační údaje právnické nebo fyzické osoby, místo a předmět podnikání, druh příspěvku, o který se žádá.
K žádosti o příspěvek na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je nutné přiložit doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti, potvrzení o tom, že žadatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, a doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.
Krajská pobočka Úřadu práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti.
Místně příslušná pro uzavření dohody o poskytování příspěvku na zřízení nebo vyhrazení společensky účelného pracovního místa je krajská pobočka Úřadu práce, v jejíž evidenci je veden uchazeč o zaměstnání, který bude na společensky účelné pracovní místo umístěn.

Dohoda o poskytnutí příspěvku

O poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti uzavírá Úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými a fyzickými osobami a dalšími subjekty písemnou dohodu.
Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat identifikační údaje účastníků dohody, účel poskytnutí příspěvku, podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, výši a termín poskytnutí příspěvku, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku a ujednání o vypovězení dohody. V závislosti na charakteru jednotlivých příspěvků poskytovaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem.

Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Hlavním smyslem poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v roce 2011 je jejich skutečné trvalé uplatnění na trhu práce. Příspěvek je vázán pouze na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru, nikoliv na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Příspěvek na podporu zaměstnávání může být poskytován jen za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením v pracovním poměru zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.
Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8000 Kč za osobu se zdravotním postižením.
Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.
Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

Důležité doplňující informace

Zdravotní stav občana obecně, a nemusí jít jen o osobu se zdravotním postižením, významným způsobem ovlivňuje jeho práva a povinnosti jako účastníka právních vztahů podle zákona o zaměstnanosti. Zdravotní stav uchazeče o zaměstnání je důležitou právní skutečností a zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, jsou vážnými důvody pro účely zákona o zaměstnanosti.
Zákon zaměstnanosti deklaruje každé fyzické osobě, která chce a může pracovat a o práci se uchází, právo na zaměstnání, kterým se rozumí právo na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, právo na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem. Každá fyzická osoba má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání, které musí odpovídat její zdravotní způsobilosti.
Zákon o zaměstnanosti ukládá úřadům práce věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání těm uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav nebo z jiných vážných důvodů potřebují.
Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží individuální akční plán a při určení jeho obsahu se vychází z dosažené kvalifikace, zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání.
Zaměstnavatelé jsou povinni na vyžádání úřadu práce vybrat z hlášených volných pracovních míst místa vhodná pro uchazeče o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání a v charakteristice pracovního místa jsou povinni uvést informaci, zda se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením.

Právo na pracovní rehabilitaci

Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci, tj. souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle bydliště osoby se zdravotním postižením a který také hradí náklady s ní spojené.
Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Individuální plán pracovní rehabilitace sestaví úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce.

Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání

Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením zahrnuje též přípravu k práci a specializované rekvalifikační kurzy.
Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců.
Pro osoby se zdravotním postižením mohou být organizovány specializované rekvalifikační kurzy, které jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako rekvalifikace.

Oprávnění zaměstnavatelů a jejich spolupráce s Úřadem práce

Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od krajských poboček Úřadu práce
a) informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,
b) součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením,
c) spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
d) spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.

Povinnosti zaměstnavatelů

Zaměstnavatelé jsou povinni rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče možnosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, spolupracovat s krajskou pobočkou Úřadu práce při zajišťování pracovní rehabilitace, vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením a evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením.

Povinný podíl zaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Ten činí 4 %.

Správní delikty

Podle zákona o zaměstnanosti se fyzická osoba dopustí přestupku a právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako zaměstnavatel nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením a nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu stanoveného zákonem o zaměstnanosti. Za to ji může být Úřadem práce uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč.
Dále se fyzická osoba dopustí přestupku a právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako zaměstnavatel nesplní oznamovací povinnost podle zákona o zaměstnanosti nebo nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou. Za to jí může být Úřadem práce uložena pokuta až do výše 500 000 Kč.
Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Správní delikty podle zákona o zaměstnanosti v prvním stupni projednává Úřad práce.

Rovné zacházení a zákaz diskriminace

Zákon o zaměstnanosti ukládá úřadům práce a zaměstnavatelům zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání. Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodů taxativně stanovených zákonem o zaměstnanosti, mj. i z důvodu zdravotního stavu.
Podle zákona o zaměstnanosti se fyzická osoba dopustí přestupku a právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle tohoto zákona, za který ji může být úřadem práce uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč.

Povinnost součinnosti a spolupráce

Zákon o zaměstnanosti ukládá státním orgánům, obcím, krajům a jejich orgánům, dalším právnickým a fyzickým osobám povinnost sdělovat na výzvu Úřadu práce bezodkladně a bezplatně mj. údaje rozhodné pro poskytování příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a pro kontrolní činnost, které tak mohou učinit způsobem umožňujícím dálkový přístup. 
kategorie: Právní servis

Aktuální číslo Sondy REVUE

Sondy REVUE 07/2017

Sondy REVUE 07/2017 

prvnizpravy.cz

prvnizpravy.cz

24.07.2017 01:15

Průzkum skončil pro francouzského prezidenta Macrona šokem

Průzkum společnosti  IFOP pro noviny „Journal du Dimanche“  ukázal rozčarování voličů z autoritativního stylu vedení Emmanuela Macrona, voliči  mu  také vyčítají jeho přehnanou sebepropagaci.
24.07.2017 01:14

Britská loď objevila u bulharských břehů výzvědnou ruskou ponorku

Torpédoborec britského námořnictva  HMS Duncan objevil v Černém moři ruskou průzkumnou loď.
24.07.2017 01:13

Poláci jsou vyzýváni k varšavskému „majdanu“

Ředitel Nadace Bartosz Kramka vydal 16bodový scénář co dělat, aby padla vláda a strana PiS se odřízla od moci, v návodu se nabádá k masovým protestům, neplacení daní nebo povstání.
24.07.2017 01:13

Bašta: Spor vynálezce se spekulantem o Evropu

 V uplynulých dnech zaznělo vážné varování vynálezce a humanisty Billa Gatese ohledně budoucnosti Evropy (a Afriky). Obrátil se na německou kancléřku Angelu Merkelovou s varováním ohledně nekontrolovatelného přílivu migrantů z Afriky.
Předplatné

Paragrafy do kapsy exkluzivně

Vhodné pracovní příležitosti pro nezaměstnané

Sebeobrana zaměstnance

Náš Právní servis vás chrání v zaměstnání - adresa sondy@cmkos.cz

Ptali jste se - odpovídáme:

  • Pracovní volno na výkon odborové činnosti

    Jsem členem odborové organizace. Zajímalo by mě, jak se posuzuje doba strávená na schůzi této odborové organizace, když mám například směnu od 18.00 do 6.00 hod. a schůze odborů se koná od 14.00 do 17.00 hod...

Dolní navigace