Preventivní prohlídka je tzv. jiná důležitá překážka v práci na straně zaměstnance. Podle bodu 2 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb. platí, že pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Je to tedy stejná překážka v práci jako návštěva lékaře nebo svatba či úmrtí.
Ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) zákoníku práce pak říká, že zaměstnavatel je povinen sdělit zaměstnancům, které zařízení závodní preventivní péče jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, a umožnit jim podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Podle písm. e) citovaného ustanovení zákoníku práce pak platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci, který se podrobí preventivní prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d), případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem.
Do zákoníku práce máme totiž již od roku 2001 transponovanou tzv. rámcovou směrnici o BOZP (směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci). Od té doby platí, že veškeré náklady spojené se zajišťováním BOZP hradí zaměstnavatel. Z dikce starého zákoníku práce nebylo tak výslovně zřejmé, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na preventivní prohlídku jen v pracovní době a v praxi docházelo zejména u zaměstnanců pracujících v noci (kteří mají prohlídku jedenkrát ročně), že je zaměstnavatel vyslal na prohlídku ráno po skončení směny. Při přípravě nového zákoníku práce byla právní úprava v tomto směru přehodnocena a do zákoníku práce bylo vloženo výslovně ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce, aby zaměstnavatel byl povinen nahradit zaměstnanci vždy a za každých okolností veškeré náklady spojené s prohlídkou. Proto když zaměstnanec bude prohlídku absolvovat po skončení pracovní doby, půjde v praxi o práci přesčas a zaměstnavatel mu to proplatí včetně příplatku za práci přesčas. Platí zásada, že zaměstnavatel může týdně zaměstnanci nařídit 8 hodin práce přesčas, tudíž by v tomto směru neměly v praxi vznikat problémy. Následně bylo ještě stanoveno, že vyšetření související s výkonem práce je překážkou v práci na straně zaměstnance podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. K tomu jen dodávám, že podle mého osobního názoru nejde o překážku v práci na straně zaměstnance (jak tvrdí zákoník práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb.), ale o překážku v práci na straně zaměstnavatele, neboť je základní povinností zaměstnavatele hradit veškeré náklady spojené se zajišťováním BOZP. Nicméně ať tak či tak, o překážku v práci se jedná, je upravena právním předpisem a je dnes už i výslovně stanoveno, že zaměstnavatel musí nahradit zaměstnanci případnou ztrátu na výdělku, která mu vznikla vysláním na preventivní prohlídku.
Některá vyšetření (např. když se má rozhodnout, jde-li o ohrožení nemocí z povolání nebo o nemoc z povolání) jsou i několikadenní. V tom případě je zaměstnanci vystavena pracovní neschopenka a zaměstnavatel opět doplatí rozdíl mezi dávkami nemocenského a průměrným výdělkem.
Jednu poznámku závěrem. V praxi musíme rozlišovat důležitou osobní překážku v práci z důvodu vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení (bod 1 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb.) a důležitou osobní překážku v práci z důvodu preventivní prohlídky. V prvním případě se přímo v bodě 1 zdůrazňuje, že pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, nachází se nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Zde se tedy zkoumá, jestli nebylo možno vyšetření provést mimo pracovní dobu zaměstnance. V případě preventivní prohlídky však bez nějakých dalších podmínek platí, že pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Toto je třeba rozlišovat.
