Jestliže zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatí mzdu, lze doporučit postupovat následovně.
Pokud u všeho zaměstnavatele působí odbory, požádejte je o pomoc. Kromě toho se obraťte se stížností na oblastní inspektorát práce. Ten může zaměstnavateli za toto závažné porušení zákoníku práce uložit pokutu.
Pokus o smír
Jestliže by zaměstnavatel mzdu nezaplatil ani po prošetření jeho nezákonného postupu oblastním inspektorátem práce, je třeba učinit pokus o smír, tj. písemně zaměstnavateli sdělit, že vám dluží mzdu a v jaké výši s tím, že požadujete tuto mzdu zaplatit nejpozději do určitého data. Dále doporučuji v tomto písemném sdělení upozornit, že pokud se tak nestane, budete nucen se svých oprávněných nároků domáhat soudně. V závěru bude vhodné uvést toto: „Tento dopis považujte za poslední pokus o mimosoudní vyřešení tohoto sporu.“
Žaloba k soudu
Jestliže vám zaměstnavatel mzdu nezaplatí do stanoveného termínu, nezbývá jiná možnost než se svého nároku domáhat soudně, tj. podat k okresnímu soudu žalobu, kde budete požadovat zaplacení mzdy. K soudu je nutné žalobu podat nejpozději do tří let ode dne, kdy měla být mzda vyplacena. Pokud se k tomuto kroku rozhodnete, v každém případě doporučuji požádat o pomoc právníka.
Insolvenční návrh
V případě, že na zaměstnavatele bude podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), podán insolvenční návrh, je třeba pracovněprávní pohledávky (nároky) uplatnit u insolvenčního správce (§ 203 odst. 1 insolvenčního zákona), který vůči zaměstnancům vystupuje v insolvenčním řízení jako zaměstnavatel (§ 246 insolvenčního zákona).
Pokud pracovněprávní nároky zaměstnance (zejména právo na mzdu, náhradu mzdy, odstupné) vyplývají z účetnictví zaměstnavatele (úpadce), tj. byly zúčtovány, což vyplývá z výplatních pásek, které zaměstnanec obdržel, považují se tyto nároky v souladu s ustanovením § 203 odst. 2 insolvenčního zákona za uplatněné, i když nebyly výslovně uplatněny vůči insolvenčnímu správci tak, jak je popsáno dále.
Není třeba je tedy přihlásit jako jiné pohledávky. Doporučujeme je však uplatnit - zejména pracovněprávní pohledávky zaměstnanců, které vznikly v posledních 3 letech před rozhodnutím o úpadku.
Pracovněprávní pohledávky zaměstnanců, které vznikly v posledních 3 letech před rozhodnutím o úpadku nebo po něm, pokud zákon nestanoví jinak, jsou pohledávky, které jsou postaveny na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, a proto se tyto pohledávky (nároky) uspokojují v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku (§ 169 insolvenčního zákona). V tomto smyslu je nutné jednat s insolvenčním správcem. Pokud insolvenční správce pracovněprávní pohledávky zaměstnancům nevyplácí, ačkoliv má k dispozici prostředky patřící do majetkové podstaty úpadce, doporučujeme se obrátit s žádostí o pomoc na věřitelský výbor a na insolvenční soud (krajský soud). Na věřitelském výboru to může projednat i odborová organizace, která se ho může zúčastnit s hlasem poradním.
Doporučení: Uplatněte i pracovněprávní pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, dokonce i pohledávky vykonatelné.
Forma uplatnění pracovněprávních pohledávek
Bude se jednat o jednoduchý dopis, např. tohoto znění:
Pan
JUDr. Josef Novák
Insolvenční správce dlužníka
Přesný název, sídlo, IČ dlužníka (zaměstnavatele)
Adresa správce:
Horova 1423
500 12 Hradec Králové
V Hradci Králové dne .............
Vážený pane doktore,
od .............. jsem u dlužníka (zaměstnavatele) byla zaměstnána v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy ze dne .............. Pracovní poměr byl ukončen ke dni ................ výpovědí, kterou mně dlužník dal z důvodu organizačních změn.
Vzhledem k tomu, že mně dlužník dosud neuhradil některé pracovněprávní pohledávky, podle § 203 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, uplatňuji tyto pracovněprávní pohledávky :
1. mzdy za měsíce ..................................., celkem ve výši .............. Kč
2. odstupné ve výši ............ Kč
3. náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle § 370 zákoníku práce ve výši ................. Kč
4. ......................................................
Celkem : ........... Kč
Na základě výše uvedeného Vás žádám, abyste mně částku ve výši ............ Kč uhradil nejpozději do 30. 6. 2009, jinak budu nucen(a) se svých oprávněných nároků domáhat soudní cestou.
Tento dopis považujte za poslední pokus o mimosoudní vyřešení tohoto sporu.
S pozdravem
.......................................
(jméno, příjmení, adresa)
Jak zjistit, zda existuje insolvenční návrh
Zda byl na zaměstnavatele podán insolvenční návrh lze zjistit takto:
a) na úřadu práce, v jehož obvodu má zaměstnavatel sídlo,
b) na internetové stránce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR
c) na stránkách http://isir.justice.cz nebo www.justice.cz,
d) informace o dosud neskončených řízeních podle předchozího zákona o konkurzu a vyrovnání najdete také na adrese www.justice.cz,
e)podle ustanovení § 278 až 280 zákoníku práce by to zaměstnavatel měl sdělit odborové organizaci (na to však v těchto případech nelze příliš spoléhat).
Když návrh podá zaměstnanec
Výše uvedený insolvenční návrh může podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), podat u krajského soudu i zaměstnanec.
Návrh musí obsahovat náležitosti stanovené zákonem (§ 103 a 104 insolvenčního zákona). Další podrobnosti najdete např. na již několikrát zmiňované adrese www.justice.cz.
Pozor: Zejména v tomto případě je nutná pomoc právníka, např. odborového!
Významnou výhodou je, že po navrhovateli, kterým je zaměstnanec, který uplatňuje pouze pracovněprávní pohledávky, nemůže soud požadovat složení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Zřejmě však ve většině případů zaměstnanci tento návrh podávat nebudou, ale své pracovněprávními nároky budou uplatňovat po insolvenčním správci.
Nezastupitelná role odborů
Vzhledem k tomu, že jedná o poměrně složitou právní problematiku, znovu nelze než doporučit požádat o pomoc právníka, např. odborového právníka. Z logiky věci vyplývá, že nezastupitelnou úlohu zde samozřejmě má odborová organizace, pokud u zaměstnavatele působí. Ta může v tomto řízení zastupovat zaměstnance, pokud budou uplatňovat pracovněprávní nároky, a může se s hlasem poradním zúčastnit schůze věřitelů a jednání věřitelského výboru, který má v tomto řízení významné oprávnění.
Další možnost: obraťte se na úřad práce
Jestliže byl na zaměstnavatele podán insolvenční návrh, je zde dále možnost, aby zaměstnanec své pracovněprávní nároky podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, uplatnil u kteréhokoliv úřadu práce, nejlépe však úřadu práce, v jehož obvodu má zaměstnavatel sídlo. Mzdovými nároky rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti (dále jen "mzdové nároky"), jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.
Úřad práce poté, co jej soud vyrozumí o zahájení insolvenčního řízení, vyvěsí na úřední desce informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u úřadu práce, a současně informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit. Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy úřad práce zveřejnil výše uvedené informace.
Co musí obsahovat písemná žádost
Zaměstnanec uplatní mzdové nároky u úřadu práce písemnou žádostí. V žádosti zaměstnanec uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, dobu, za kterou je požaduje, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody podle zvláštních právních předpisů. Doporučujeme, aby k žádosti byly přiloženy doklady, kterými lze prokázat výši uplatňovaných mzdových nároků.
Výše mzdových nároků je omezena
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 měsíce rozhodného období. Úřad práce může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou. Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci nesmí překročit za 1 měsíc 1,5násobek rozhodné částky. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Od 1. 5. 2008 do 30. 4. 2009 se jedná o částku 21 692 Kč. Za jeden měsíc tedy výše mzdy nesmí překročit částku 21 962 + (21 962 : 2 ) = 32 943 Kč.
Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě.
Další podrobnosti mu budou sděleny na kterémkoliv úřadu práce.
Toto je nepochybně nejjednodušší způsob, jak se zaměstnanci rychle, bez složitých a formálně náročných postupů mohou domoci svých mzdových nároků. Je proto celkem logické, že je tento zákon často využíván.
Uvedeným způsobem lze ovšem uplatnit pouze vyjmenované pracovněprávní nároky splatné před podáním insolvenčního návrhu. Pracovněprávní nároky splatné až po podání insolvenčního návrhu již nelze tímto způsobem uplatnit.
Důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru
Zaměstnanec, kterému nebyla vyplacena mzda, může také podle § 56 písm. b) zákoníku práce okamžitě zrušit pracovní poměr. V tomto případě má nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku.
Problémem mohou být tzv. zajištění věřitelé
Ke tvrzení, že údajně se přišlo na to, že stávající insolvenční zákon, který měl v těchto případech zaměstnance chránit, jeho postavení naopak zhoršuje, lze uvést následující.
Problém spočívá v postavení tzv. zajištěných věřitelů. To jsou ti věřitelé, jejichž pohledávka je zajištěna zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva, postoupením pohledávky nebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy.
Tito zajištění věřitelé mají nárok, aby jejich pohledávky byly uspokojeny ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla pohledávka zajištěna, a to v průběhu insolvečního řízení. Pokud jim insolvenční správce nevyhoví, mohou se domáhat nápravy u insolvenčního soudu.
