Zpravodajství pro sebevědomé zaměstnance a firemní kulturu

Právní servis

esondy / Právní servis

Do práce v obleku?

Zaměstnavatel po nás vyžaduje chodit do práce ve společenském oděvu, přitom nepatříme k povoláním, kde je obvyklé nosit "uniformu". Protože nerad chodím v saku, prosím o odpověď na následující otázky:

1. Má zaměstnavatel právo vyžadovat po zaměstnanci společenský oděv?

2. Může být nenošení společenského oděvu klasifikováno jako neuspokojivé pracovní výsledky ve smyslu § 52 písm. f) zákoníku práce?

3. Neměl by zaměstnavatel, jestliže vyžaduje nošení společenského oděvu, vyplácet zaměstnancům příspěvek na pořízení tohoto oděvu?

Odpověď na uvedený dotaz lze jen těžko hledat v textu paragrafů zákoníku práce nebo jiného právního předpisu. Pokud už bychom v něm nějaká relevantní pravidla chtěli hledat, budeme se muset spokojit s normou, podle níž výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávních vztahů a nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 14 odst. 1 zákoníku práce). Z širšího významového pojetí dobrých mravů lze také vyvodit, že bychom obsah pracovněprávních vztahů měli posuzovat také kritériem obvyklosti a přiměřenosti.

Pod zorným úhlem přiměřenosti a obvyklosti bychom se v první řade měli podívat na samotný fakt, že zaměstnavatel vyžaduje po zaměstnancích určitý způsob oblékání. Pravdou je, že oblečení zaměstnanců je jejich osobní záležitostí, do níž by zaměstnavatel bez závažného důvodu neměl zasahovat. Na druhou stranu ale musíme připustit, že zaměstnanci v řadě profesí jednají jménem svého zaměstnavatele nebo jej minimálně různým způsobem reprezentují. Ať chceme či nechceme, způsob a úroveň oblékání vypovídá o člověku, jakož i o tom, s kým je v daném společenském vztahu spojován, poměrně dost. Zaměstnavateli, kterému záleží na podnikové kultuře a udržování svého image, se proto nedivím, pokud v některých odůvodněných případech vznáší požadavky na úroveň oblečení svých zaměstnanců a bez dalšího tyto požadavky nepovažuji za problematické.

Důležitá je přiměřenost

Aby se ovšem zaměstnavatel nedostal do střetu s obecným principem dobrých mravů, je třeba i tyto požadavky posoudit podle kritérií přiměřenosti. K tomu bude zejména třeba zvážit, o jakého zaměstnance se jedná a jak daleko zaměstnavatelovy požadavky zasahují. K vynesení definitivního soudu o tom, zda požadavek týkající se ošacení zaměstnanců je či není přiměřený, je v každém jednotlivém případě třeba vzít do úvahy tyto konkrétní souvislosti.

Na základě testu přiměřenosti aplikovaného na modelové krajní situace nepochybně dospějeme k závěru, že požadavek zaměstnavatele, aby zaměstnanci pracující v dělnické profesi přicházeli do podniku oděni v obleku, košili a kravatě předepsaných prestižních značek, když pořizovací cena těchto kusů oděvu převyšuje průměrný měsíční výdělek dotčených zaměstnanců, je zjevně nepřiměřený a potud nemravný. Podobně nepřiměřené a rovněž nemravné ovšem bude, pokud se zaměstnanec zastávající vysokou manažerskou pozici dostaví na důležité obchodní jednání, na němž má zastupovat a reprezentovat svého zaměstnavatele, v šortkách a tričku se zábavným potiskem.

Mezi těmito extrémy se pak pohybují situace, které mají blíže k jednomu nebo k druhému, případně stojí mezi nimi a vyhovují tedy požadavkům na běžně pojímanou přiměřenost.

Oprávněné zájmy zaměstnavatele

Mám-li tedy odpovědět na první otázku položenou ve vašem dotazu, jsem toho názoru, že zaměstnavatel v některých případech skutečně může od zaměstnanců požadovat určitou formální úroveň oblečení. Je-li to přiměřené profesi daného zaměstnance a konkrétní příležitosti, resp. snaze zaměstnavatele o udržování určité podnikové kultury, nepovažuji tento požadavek za rozporný se zákonem. Otázkou spíše zůstává, zda je takovýto požadavek kladený zaměstnavatelem vůbec nutný. Povinnost jednat v souladu s dobrými mravy a s ohledem na oprávněné zájmy druhého účastníka pracovněprávního vztahu ukládá totiž zákon vedle zaměstnavatele samozřejmě i zaměstnanci, jenž by úroveň svého oblečení měl volit se zřetelem k těmto pravidlům sám od sebe, tedy aniž by mu to zaměstnavatel musel výslovně nařídit.

Pokud nicméně zaměstnavatel uvedený výslovný požadavek vznese, přece jen bych jej i s ohledem na to, že oblečení je soukromá záležitost zaměstnanců, považoval spíše než za „tvrdé“ pravidlo za jakési dobře míněné doporučení. Jestliže pak zaměstnanec takové doporučení ze strany zaměstnavatele nedodrží, rozhodně bych toto jednání automaticky nepovažoval za porušení povinností zaměstnance, které by mohlo směřovat i k rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele. Takto vážný následek by snad přicházel do úvahy v případě, kdy se nevhodné oblečení zaměstnance ocitne za hranicí dobrých mravů a bude znamenat skutečně vážný zásah do oprávněných zájmů zaměstnavatele.

A zda by měl zaměstnavatel zaměstnancům na požadované oblečení přispívat? Inu, snad až na určité výjimky je obvyklé, že zaměstnanci chodí do práce oblečení. Příspěvek na oděv by je přitom od zaměstnavatele ani nenapadlo vyžadovat. Opět se tím dostáváme k už několikrát zmiňované obvyklosti a přiměřenosti. Pokud požadavky zaměstnavatele týkající se oděvu z těchto hranic nevybočí, mám za to, že zaměstnavatele žádná povinnost přispívat zaměstnancům na oblečení stíhat nebude.

kategorie: Právní servis
Komentáře k článku
:
:
:
GBMSM:

Aktuální číslo Sondy REVUE

 titul 6

Sondy REVUE 06/2016

prvnizpravy.cz

prvnizpravy.cz

30.06.2016 19:05

Lotyši v šoku: Britové říkají lotyšským gastarbeitrům „Vypadněte!"

Bezprostředně po referendu o vystoupení Británie z EU, čelí migranti z východní Evropy, zejména z Lotyšska, bezprecedentní vlně nepřátelství ve Spojeném království: jsou vyzýváni, aby se sbalili a vypadli.
30.06.2016 19:04

Nizozemci: Asociační dohodu s Ukrajinou nepodepíšeme!

Nizozemci v dubnovém referendu odmítli asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou. Pouze závazná opatření v dohodě mohou změnit rozhodnutí voličů, upozorňuje nizozemský premiér Mark Rutte.
30.06.2016 19:03

Po Británii opustí EU Řecko, pak většina Jihu a pak už to půjde samo

Brexit přišel některým  českým papalášům  jako na zavolanou.  Nemuseli čelit  otázkám, které v lidech vyvolávají pochybnosti o tom, jak  se řeší aféra Šlachta v parlamentu.  Objevilo se  zde jiné velké  téma.
30.06.2016 19:02

Bruselské instituce jsou mocenské struktury, sloužící velkým korporacím

Britové hlasovali o vystoupení z EU. Sarah Wagenknechtová, poslankyně Bundestagu, navrhuje německé referendum o smlouvách s EU, neboť změna EU je lepší způsob než vystoupení z EU.
Předplatné Sondy REVUE

Paragrafy do kapsy exkluzivně

Vhodné pracovní příležitosti pro nezaměstnané

Sebeobrana zaměstnance

Náš Právní servis vás chrání v zaměstnání - adresa sondy@cmkos.cz

Ptali jste se - odpovídáme:

  • Pracovní volno na výkon odborové činnosti

    Jsem členem odborové organizace. Zajímalo by mě, jak se posuzuje doba strávená na schůzi této odborové organizace, když mám například směnu od 18.00 do 6.00 hod. a schůze odborů se koná od 14.00 do 17.00 hod...

Dolní navigace