Dcera naší zaměstnankyně je studentka. Od 18. 2. 2008 do 30. 6. 2009 má přerušené studium (škola vystavila potvrzení o přerušení studia ze zdravotních důvodů na uvedené období) a pečuje o dítě - nejprve pobírala peněžitou pomoc v mateřství, nyní rodičovský příspěvek. Je jí 25 let a žije s dotyčnou zaměstnankyní ve společné domácnosti. Není provdána. Může si zaměstnankyně uplatnit na dceru daňové zvýhodnění na vyživované dítě na základě zákona o dani z příjmu? A pokud ano, formou daňového přiznání fyzických osob, anebo finanční úřad odpovídající trvalému bydlišti vystaví potvrzení a pak lze provést roční zúčtování daně?
Právní servis
Šikana ze strany zaměstnavatele?
Pracuji jako řidič prostředku hromadné dopravy a jsem permanentně šikanován zaměstnavatelem pro nesouhlas s jeho metodami řízení a rozdělování práce. Byl jsem přeřazen na jiné pracoviště a následně jsem se měl účastnit jako svědek řízení u soudu. Tuto skutečnost jsem řádně oznámil 14 dnů před konáním nadřízenému pracovníkovi. Nicméně zaměstnavatel mi den ze dne změnil místo výkonu práce, aniž by mi včas oznámil další výkony směn, a o mé účasti u soudu rozhodl jako o neomluvené směně. Vydal mi též písemné upozornění na porušení pracovní kázně a dále mne šikanuje tím, že v práci již třetí měsíc trávím dobu od 5 hodin ráno až do 19 hodin večer. Předseda našich odborů k mému případu údajně vyslovil stanovisko, kde souhlasil s udělením výtky. Je správné, že se tento předseda na mne vůbec neobrátil za účelem zjištění mého stanoviska k věci? To, že o mém případu jednal, mi bylo sděleno až po udělení výtky ředitelem společnosti. Jak se mohu bránit?
Lze se bránit proti radikálnímu snížení mzdy?
Zaměstnavatel nám snížil normy o 50 %. Nikdo nás předem neinformoval, nic jsme nepodepsali - má na to zaměstnavatel právo? Jestliže s tím nesouhlasím, můžu odejít ze zaměstnání takříkajíc na hodinu, nebo musím dodržet dvouměsíční výpovědní lhůtu a pracovat za polovinu mzdy?
Okamžitá výpověď kvůli nevyplacené mzdě
Dne 16. 3. 2009 jsem ukončil pracovní poměr okamžitým zrušením podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, protože mi zaměstnavatel dlužil výplatu. Bohužel jsem si nebyl vědom počítání lhůt, které se v tomto případě provádí, a tak 15denní lhůta v tomto případě nekončila v neděli 15. 3., ale až v pondělí 16. 3. Zaměstnavatel se mnou pracovní poměr ukončil. Podotýkám, že oznámení o okamžitém zrušení bylo doručeno ještě 16. března. V následujících dnech proběhly všechny formality, obdržel jsem výstupní list a nastoupil u dalšího zaměstnavatele. Po týdnu ovšem bývalý zaměstnavatel začal poukazovat na to, že lhůta pro uplatnění ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) nebyla dodržena, a požaduje, abych se neprodleně dostavil na pracoviště a ukončil pracovní poměr dohodou, neboť považuje zrušení pracovního poměru za neplatné. Současně dne 18. 3. došlo k vyplacení dlužné mzdy, a tak již aktuálně nemůžu důvod k okamžitému ukončení pracovního poměru opětovně uplatnit. Může zaměstnavatel zpětně poté, co fakticky došlo k ukončení pracovního poměru (a to v podstatě i z jeho strany), poukázat na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru?
Kolik musím „napracovat“ při pozdním příchodu?
Jestliže zaměstnanec přijde o chvíli později do práce, protože kupříkladu zaspal, musí napracovat jen tuto dobu (např. 7 minut), anebo musí napracovat třeba 30 minut, protože elektronická sněmovnice tak krátký interval jako sedm minut nezná?
Úraz při cestě na oběd
V areálu zaměstnavatele jsem při cestě na oběd utrpěl úraz. Zaměstnavatel ho odmítá uznat jako úraz pracovní. Je jeho postup správný?
Dočasná pracovní neschopnost a nástup na dovolenou
Jak se bude postupovat, když mně zaměstnavatel podle plánu dovolených určí nástup dovolené, ale já v tomto termínu onemocním?
Stravenky a princip rovného zacházení
Pracuji pro zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti. Ostatní zaměstnanci, kteří mají pracovní smlouvu, dostávají od zaměstnavatele stravenky. Mně zaměstnavatel stravenky nedává a tvrdí, že podle zákona mají zaměstnanci pracující na dohodu o pracovní činnosti právo na stravenky jen tehdy, když je to upraveno v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise. V zákoníku práce jsem ale nic takového nenašla. Má zaměstnavatel pravdu?
Kontrola nemocného zaměstnance
Zaměstnavatel provedl v místě mého bydliště kontrolu v době, kdy jsem byl v dočasné pracovní neschopnosti, a zjistil, že jsem v této době nebyl doma. Na základě toho mi za tento den nezaplatil náhradu mzdy, kterou mi ze zákona má platit. Navíc mi zaslal upozornění, že jsem porušil pracovní kázeň a v případě opakování můžu dostat výpověď. Jak se mohu proti takovému postupu bránit?
Dovolená a náhradní volno v době přerušení výroby
U mého zaměstnavatele obvykle jednou ročně dojde k neplánovanému přerušení výroby přibližně na jeden týden. Dosud byly tyto výpadky řešeny tak, že jsme nepracovali a dostali náhradu ve výši 80 % mzdy. Zaměstnavatel teď přišel se záměrem, že zaměstnancům, kteří mají hodně nevyčerpané dovolené, na toto období určí její čerpání. Jiným zaměstnancům chce dát náhradní volno za přesčasovou práci místo proplácení této práce, jak bylo dosud zvykem. Je takový postup zaměstnavatele v souladu se zákonem?







