Jen pár příkladů: Právo 1. 6. v článku Jiřího Ovčáčka pod příznačným titulkem Televizní duel po třech letech žádné drama nepřinesl, píše, že to mezi nimi vzdor jejich politickým ambicím „nijak zvlášť nejiskřilo“. V MF DNES zástupce šéfredaktora Jiří Kubík volí týž den název svého textu ještě příznačnější – Vaječný týden skončil bezzubým Moravcem. Bodejť by ne, když tento deník věnoval této trapné kauze neuvěřitelně rozsáhlý prostor, v jednom dni dokonce tři strany a v následujících další. Takže autor očekával, že to bude „událostí sezóny“ a budou tu také létat „jiskry“ jako v Právu, ale musel je oželet. I vlajková komentátorská hvězda Práva Jiří Hanák zapátral v paměti a vzpomněl si, že zatímco Dumasovi Tři mušketýři volili jako místo svých podvečerních soubojů za zdí kláštera bosých karmelitánů, Paroubek a Topolánek je nacházejí u Václava Moravce. Hleďme, jak v jeho očích dopadá televizní moderátor, neformálně i formálně uznávaný jako nejlepší.
Ale konec legrace, jak říkal můj velitel roty, než nás prohnal po pláních a vrších Oremova Lázu. Konečně se televizní diváci dočkali trochu věcnější diskuse našich dvou předních politiků a už se někteří novináři proti tomu bouří. Možná ten charakter pořadu byl náhodný nebo oběma Moravcovým hostům jejich mediální poradci poradili, že hádat se před kamerami do krve a na úkor argumentů je neproduktivní. Kéž by druhá možnost byla pravdou! Lidé chtějí vědět, za jakých podmínek bude fungovat naše zdravotnictví, formována důchodová politika, daně a platy, analýzu pouličních událostí zatím spíše ponechávají psychologům, sociologům a politologům. Jiná témata, zvláště ta podružná mají jen odvést pozornost právě od těch pro lidi nejdůležitějších. Hlavně třeba, aby se pozapomnělo na požadavky, se kterými nedávno přišli odboráři na své mnohatisícové demonstraci.
